Jak začít v UX - 8. díl Michal Maňák

napsal Michal MaňákCimpress

1. 12. 2018

Kdy jsi se k UX dostal a za jakých okolností?

O použitelnost a UX jsem začal zajímat v době, kdy jsem při studiu na VŠ pracoval jako programátor aplikace pro online vzdělávání seniorů v rámci Univerzity třetího věku.

Tehdy jsem od kolegů často slyšel, že studující senioři dostávají školení, jak aplikaci používat a že jim s tím musí lektoři pomáhat. Dost mě to překvapilo a začal jsem tedy přemýšlet nad tím, jak aplikaci udělat jednodušší. Ptal jsem se na zpětnou vazbu a hledal jsem způsob, jak se našich studentů zeptat přímo (například jsme plánovali, že bychom se do školicích středisek, kdo výuka probíhala, jeli podívat přímo). To bylo někdy v roce 2010/2011.

Chtěl jsem s tím nějak pohnout a tak jsem na internetu hledal různé tipy a triky. Stále častěji jsem narážel na pojem “UX” a postupně začal využívat různé nástroje, například Google Analytics, klikací heatmapy a pár dalších.

Nicméně první větší zkušenost jsem získal v momentě, kdy jsem se rozhodl pověsit programování webů na hřebík a nastoupil na juniorní pozici do digitální agentury.

A celkově se mu tedy věnuješ už jak dlouho?

Něco málo přes 7 let.

Hodně lidí se teď ptá, jak s UX začít. Že na otevřené pozice chtějí jen lidi se zkušenostmi. Zkus prosím popsat, jak jsi začínal ty. Jak si získal první zkušenosti a první práci?

Jak jsem již řekl, kolem UX už jsem nějakou dobu kroužil ještě na VŠ. V té době jsem si také hrál na “webdesignéra” a navrhoval různé weby za peníze nebo se věnoval nějakým vlastním projektům (například jsem si udělal svůj osobní web). O tom co je UX jsem měl ale stále hodně malé povědomí.

Stále více jsem přemýšlel o tom, že bych se tomuto oboru chtěl věnovat spíš než programování a kódování. Jednoho dne jsem ale, tuším na Twitteru, uviděl inzerát na Junior Designér do digitální agentury. Viděl jsem v tom příležitost, protože v té době ještě tolik pozic nebylo (natož pro začínající lidi), takže jsem hned přihlásil a vyšlo to.

Dodnes si myslím, že to bylo o štěstí a o tom, že jsem byl byl ve správnou dobu na správném místě. Možná přispělo i to, že jsem se kolem webu nějaký čas motal, ukázal jsem nějakou svou práci a snahu a ochotu učit se nové věci.

Díky práci v agentuře jsem ale teprve začal poznávat, co je to UX a jak se weby (a nejen ty) opravdu navrhují. Měl jsem k sobě tehdy seniorního designéra (mentora), se kterým jsme na projektech pracovali. On je vedl a já mu pomáhal, díky čemuž jsem se od něj učil.

Postupem času jsem se pak od menších věcí dostal až k samotnému vedení projektů. Díky spolupráci se seniorním designérem jsem toho hodně odkoukal, vyzkoušel si hromadu přístupů, nástrojů a tak podobně.

Musím ale přiznat, že to pro mě tehdy byla docela řehole. Dost jsem se v začátcích trápil a nevěděl jsem, jak se s určitými věcmi vypořádat. Vše pro mě bylo nové a docela dost těžké. Musel jsem se naučit hromadu věcí a to nejen z designu, například:

  • Přijímat zpětnou vazbu.
  • Vyjednávat a přesvědčovat jak klienty, tak “mého” seniora.
  • Začít o návrhu úplně jinak přemýšlet.

Jenže jsem se do UX, a designu jako takového, “zamiloval” a chtěl jsem v tom být opravdu dobrý. Skousl jsem teda všechny těžkosti a hodně času a peněz investoval do vzdělávání - kupoval jsem si knížky, kurzy a dost věcí dělal i mimo pracovní dobu. Chtěl jsem si prostě ty věci, o kterých jsem četl, nějak vyzkoušet.

Jinak abych se přiznal, dost mi vadí, že firmy dnes hledají jen ty zkušené a začínajícím designérům se šance příliš často nedává. Na pohovorech jsem zažil dost perspektivních lidí, kterým dal šanci někdo jiný, a oni se docela rychle vypracovali. Nejen jako Lead Designér jsem s tím bojoval, ale kvůli mnoha důvodům bylo složité ostatní přesvědčit.

Říkáš, že jsi hodně času a peněz investoval do svého vzdělávání. Můžeš být konkrétnější? V čem spočíval ten investovaný čas a do čeho se ti třeba vyplatilo investovat peníze?

Myslel jsem to tak, že jsem si kupoval knížky a různé online kurzy. Co tak přemýšlím, za první rok jsem přečetl asi 30 knížek, k dnešku jsem jich přečetl něco přes 150. Online kurzů jsem zatím udělal něco 50.

Vedle čtení a studia kurzů jsem čas věnoval právě i tomu, abych nabyté znalosti nějak aplikoval do praxe. Takže po večerech jsem si zkoušel hrát s aplikací různých designových principů, nástroji, atp. Třeba tak, že jsem navrhoval různé aplikace. Dělal jsem si také poznámky ohledně postupů pro různé metody, abych je pak snadno mohl využít v práci. Hodně se mi toho vrylo do paměti.

Vše si už od začátku kupuji za vlastní peníze, protože se mi nechtělo nikoho složitě přesvědčovat, že bych se rád něco naučil a že ty knížky nebo kurzy za to stojí. Jak to tak vnímám, všechny investice se mi vlastně vyplatily, protože mi pomohli se dostat tam, kde nyní jsem :).

Jaké podle tebe byly dva nejdůležitější (nebo nejpřínosnější) okamžiky ve tvé kariéře v UX oboru?

Abych se přiznal, je pro mě hrozně těžké vybrat pouze dva zlomové okamžiky. Ze svého pohledu jsem jich totiž zažil několik. Zkusím ale zmínit ty nejzásadnější.

  • Jako nejzásadnější beru svůj začátek - že jsem vůbec dostal šanci s UX začít a že jsem k sobě měl zkušeného designéra, se kterým jsem na projektech spolupracoval a od kterého jsem se učil. Práce v agentuře pro mě byla opravdu dobrá škola.
  • Vyzkoušel jsem si práci Product Managera. To mi ukázalo, že je potřeba přemýšlet i trochu více strategicky, byznysově a mnohdy více pragmaticky.
  • Dalším důležitým okamžikem pro mě také bylo (nedokážu ale říct přesně kdy), že jsem se přestal bát cokoliv vyzkoušet.

Zároveň jsem měl to štěstí, že jsem pracoval se zajímavými a schopnými lidmi (nejen z řad designérů), od kterých jsem se toho hodně naučit a vidět tvorbu produktů z různých úhlů.

Co znamená, že jsi se dřív bál věci zkoušet?

Když jsem měl v práci třeba něco udělat, tak jsem se bál něco udělat - třeba vykopnout různé nápady a začít je s lidmi diskutovat. Nebo si hledat nové nástroje, metody a postupy. Bál jsem se, že to budou lidé vnímat jako plýtvání časem a mohl bych třeba přijít o práci, nebo že budu působit hloupě. Často jsem se tedy točil v kruhu a trvalo mi, než jsem s něčím přišel.

Kde jsi dělal Product managera, to jsem netušil. Mohl bys popsat, co ti tahle odbočka z UX designéra dala a v čem byla přínosná nebo zajímavá?

Představ si, že dělal. V GoodData tehdy proběhly určité personální změny a naše oblast zůstala bez Product Managera, takže jsem si na asi 3 kvartály vzal vedle UX na starost i PM roli. Nebylo to ale nic oficiálního. Odbočka to tedy nebyla, dělal jsem dvě role najednou (za stejný plat, pokud by ses chtěl zeptat :)).

  • Osobně si myslím, že mi to dalo hrozně moc. Mohl jsem si totiž tvorbu produktů osahat i z jiného pohledu než jen z toho designového. Například jsem:
  • Neměl tolik času, takže jsem se s návrhem nemohl tolik “babrat”, ale spíš přijít rychle s pár variantami a porovnat je, která přinese největší hodnotu, která půjde snadno vyrobit a z toho si pak vybrat.
  • Musel nad návrhy přemýšlet více strategicky, jak to celé dát dohromady a koordinovat vývoj a prioritizovat.
  • Interně komunikoval s různými lidmi, posílal jsem novinky do týmů a propojovat různé týmy dohromady, když jsme třeba něco potřebovali.
  • Doteď se o Product Management zajímám, čtu občas nějaké ty knížky a tak. Dost to s designem souvisí, protože v rámci designu je často užitečné přemýšlet byznysově.

Právě díky tomu jsem asi začal být více pragmatický a v přemýšlení trochu rychlejší. Vezměme si to totiž asi takhle - ono je totiž celkem jedno, zda je tlačítko vlevo nebo vpravo, důležité je, aby se řešení co nejrychleji dostalo k lidem a ti jej byli schopni použít a získat to, co potřebují.

I když jsem v té době pracoval klidně 14 hodin denně, strašně moc mě to docela bavilo a zase o kus dál posunulo. Musel jsem si pak ale vzít nějaký čas dovolenou :).

Kdybys teď naopak v UX začínal a měl bys sis vytvořit plán na jeden rok, jak se v UX prosadit. Co bys za ten rok udělal?

Nedávno jsem na svém blogu publikoval článek Knížky pro začínající designéry. Ty jsem rozdělil do několika kategorií podle toho, co by měl nejen začínající designér umět.

Očividně bych si s využitím těchto kategorií sestavil i nějaký svůj plán, tedy abych:

  • Získal nezbytné základy, které bych v práci mohl hned využít - třeba kreslení formulářů, práci s gridem, wireframy, atp.
  • Získal povědomí o tom, co je design a co bych měl očekávat
  • Věděl, jak je k designu možné přistupovat
  • Věděl, jak a proč design ověřovat
  • Se začal učit design komunikovat a spolupracovat s dalšími lidmi
  • Získal alespoň povědomí o základních věcech ze souvisejících oborů

Rozhodně bych smíchal teorii s praxí, a co nejdřív se snažil získat nějaké praktické zkušenosti. Jedna věc je, že se člověk nejvíc naučí prací, rozhodně je ale potřeba vědět, jak a proč tu práci dělat.

Snažil bych se dostat na nějakou stáž nebo juniorní pozici, ideálně v týmu designérů, od kterých bych se mohl učit. Osobně bych nejspíš chtěl opět začít v nějaké agentuře, kde se dělá více různorodá práce a typy projektů.

Když by to nevyšlo, tak bych zkusil dělat nějaké vlastní věci - i kdyby to byly vymyšlené projekty. Měl bych alespoň něco hmatatelného na případné pohovory. (Pár lidí mě tím na pohovorech zaujalo, protože to byl jediný způsob, jak ukázat své schopnosti).

Osobně bych také začal s něčím jednodušším, třeba s mobilními aplikacemi. Ty se dají poměrně snadno navrhnout a v určitých případech i celkem rychle ověřit. Samozřejmě bych ale také zkusil něco složitějšího, ale snažil bych se vyvarovat tomu, abych se na tom zasekl a vyšťavil se.

Poznámka: Pro jednoho z mých stážistů jsem udělal takový “rychlosoupis” toho, co je z mého pohledu užitečné znát a s čím by měl v designu začít, viz stránka http://www.manakmichal.cz/ux-staz/. Třeba to někdo najde užitečné.

Říkáš to docela “jednoduše”, udělat nějaké své věci. Co konkrétní bys zadal někomu, koho bys teď měl na starost. Věnuje se tomu bokem vedle jiné práce, ale chce do UX proniknout. Co konkrétního by měl zkusit řekněme v horizontu 3-6 měsíců, aby to pro něj na začátek bylo nejpřínosnější a efektivní (vzhledem k tomu, s čím je dobré začít a tak).

No myslel jsem to tak, že já bych si třeba po večerech zkoušel řešit různé problémy a navrhoval bych si nějaké webísky. Dělám to vlastně do dneška. Vezmu si třeba nějaký problém a řeším jej.

Pro lepší představu ti dám příklad. Koukám v telce na předpověď na počasí a říkám si, že jsem ještě něco takového nenavrhoval … a začnu přemýšlet, jak bych k tomu přistoupil a postupně to začnu řešit a pracovat třeba na mobilní aplikaci. Například postupuji tak, že:

  • Udělám si rešerši toho, jak dnes taková řešení vypadají. Třeba si projdu Appstore, Google Play a aplikace si vyzkouším.
  • Pobavím se s pár lidmi o tom, proč sledují předpověď počasí, co potřebují a proč, atp. Abych vlastně pochopil víc daný problém. Taky si v těch různých obchodech pročtu komentáře lidí, co na jednotlivé aplikace říkají, na co nadávají nebo chválí.
  • Na základě rešerše a rozhovorů si pak vytvořím problem statement - tedy destilaci toho, co bych rád řešil a sepíšu si případy použití.
  • Začnu přemýšlet nad různými nápady (i šílenostmi) a ukazuji je lidem ve svém okolí ještě jako skici. Dělám vlastně takovou evaluaci a testování svých nápadů s rodinou a kamarády.
  • Když to dává smysl, tak pak udělám detailní návrhy a založím si to někam k sobě. Nebo když mám čas, tak třeba něco takového naprogramuji.

Vlastně trénuji designový proces :). Něco takového bych asi doporučil i začínajícím lidem.

Když bych měl zrovna dnes někoho na starosti, hodně by záleželo na tom, zda by byl úplně netknutý UX nebo už měl alespoň něco maličko za sebou. Osobně bych mu dával menší věci - třeba návrh formuláře, exploraci různých rozložení a postupně pak něco složitějšího, třeba návrh flow, vedení výzkumu, prezentaci řešení (a podobných věcí) ostatním.

Nechtěl bych, aby se na začátku zamotal v nějakém složitém problémů, který by bylo potřeba prokopávat. Ale spíš mu dát možnost začít rychlá “vítězství” a do těch těžší bojů jej pustit až nasbírá základní praktické zkušenosti.

Specializuješ se už v rámci UX na něco konkrétního nebo to plánuješ?

Svou specializací jsem vlastně Interakční designér s tím, že hodně fušuju do kvalitativního výzkumu. Což vlastně znamená, že jako designér navrhuji, jak by měly produkty fungovat, jak je snadno ovládat s tím, že jsem schopen získat potřebné informace a ověřit, že vše bude dávat smysl.

Už nějakou dobu se snažím o to být více univerzální designér. V posledních letech se tedy snažím rozvíjet v dalších aspektech designu, například ve vizuálním designu, a také v komunikaci (ta je totiž z mého pohledu jednou z nejzásadnějších součástí práce designéra a vidím u sebe hodně velké rezervy.)

Nicméně bych dneska asi úplně neříkal, že se na něco specializuju. Je fakt, že mnohdy potřebuji pokrýt celý designový proces - od prvotního výkopu, sběru informací a výzkumu až po kreslení tlačítek, aplikování barviček až po vyhodnocování po spuštění.

Má role je dnes také trochu více strategičtější. Snažím se propojovat a sbírat různé informace a vytvářet vize a strategie pro produkty tak, aby vše do sebe zapadlo, lidem to přinášelo hodnotu a podporovalo byznys firmy. Kvůli tomu jsem byl například najat do mého současného zaměstnání spíš než na kreslení boxíků.

Postupně bych se také rád posunul více směrem k rozvoji a vedení designérů. Sám jsem viděl, jak důležité je, aby se nováčkům někdo skutečně věnoval. (Nerad bych ale byl manažerem, spíš bych rád směřoval do role Lead Designéra a mentora.)

Jaké tři stručné rady bys dal začínajícím lidem v UX?

  1. Neustále se rozvíjet – studovat a aplikovat nabyté znalosti do praxe, neustále zkoušet nové věci a nebát se riskovat. Pořád je se co učit a moct se zlepšovat (i po 7 letech vím, že se mám stále co učit). Je dobré si uvědomit, že se to ve výsledku vyplatí :).
  2. Spíš se snažit dostat do nějaké týmu než být jeden designér na celou firmu. Ideálně mít možnost spolupracovat s někým zkušenějším. Rychleji se budete moct něco naučit a rozvíjet se. Podle mě je užitečné možná začít v nějaké agentuře, kde si vyzkoušíte od všeho trochu - jak z kreslení, tak i z komunikace, byznysu, atp.
  3. Za všech okolností si zachovat pokoru, otevřenost, zvědavost a trpělivost.

Hodněkrát jsi zmínil, že jsi mluvil s lidmi na pohovorech, když se k vám hlásili. Dal bys nějakou radu juniorům, aby věděli jak je vhodné se na pohovoru prezentovat a jak se na něj připravit?

Když se někdo méně zkušený hlásí na pohovor, často je to zřejmé už z jeho CV. Na férovku musím říct, že nemá smysl si na pohovoru hrát na něco víc, protože to stejně víme, nebo velice záhy zjistíme.

Hrozně moc se mi líbil jeden pohovor s klučinou, co hned řekl, že nemá moc zkušeností, ale že by se právě rád do designu dostal. Povídal nám o tom, co do té doby dělal, co si vyzkoušel. A ukázal nám věci, které si zkoušel a které si připravil extra právě pro daný pohovor (ukázal nám třeba nápady na mobilní aplikaci). Nebyly to reálné produkty, ale pouze návrhy, ale byla na tom vidět jeho snaha, kam se zatím dostal a byli jsme z toho schopni vyčíst jeho talent a v čem by se měl ještě posunout.

Prostor pro tebe, pokud bys chtěl říct ještě něco dalšího:

Jinak já se snažím své postřehy a zkušenosti sdílet na svém blogu (https://www.manakmichal.cz/blog), třeba tam někdo najde něco užitečného

Zajímá vás něco dalšího?

Pokud byste se Michala chtěli zeptat na něco dalšího, klidně nám své dotazy napište na e-mail info@unihunt.cz.
Stejně tak nám napište, pokud jste seniornější UXák a máte zájem ostatním tímto způsobem říct něco o svých zkušenostech ze svých začátků.

Další díly tohoto seriálu článků: