Jak začít v UX - 9. díl Petr Augustin

napsal Petr AugustinKentico Software

18. 12. 2018

Kdy jsi se k UX dostal a za jakých okolností?

Bude to znít asi divně, ale UI a jeho použitelnost mě fascinovaly už od mala – v počítačových hrách. Strašně se mi líbily různé interface v RPG, strategiích nebo adventurách a párkrát jsem se pokusil nějaké nadesignovat líp.

Vystudoval jsem pak vizuální komunikaci (v současnosti se jmenuje digitální design) na Univerzitě Tomáše Bati, kde má průmyslový design a ergonomie velkou tradici. Bylo to super. Vždycky jsem chtěl dělat digitální produkty a v prvním roce na výšce zrovna vyšel iPad. Pamatuju si, že jsem si tehdy říkal: “Wow, takové aplikace chci dělat”. Podařilo se mi to za 4 roky.

O UX jsem poprvé slyšel, když jsem se přestěhoval do Brna a začal v mojí první práci ve finančním softwaru FNZ, kde jsem dělal něco jako UI designéra. Chodili jsme z práce na přednášky, a přestože jsem rozuměl tak 10%, hodně mě to okouzlilo. Tehdy v Brně působili top designéři, Tereza Venerová, Matěj Kvasňovský samozřejmě Berka a hodně dalších. Robert Němec třeba tehdy párkrát přednášel v Kenticu, kde teď pracuju.

Jako jediný designér u nás v týmu jsem byl pak vyslaný na Interaction Expo v Praze, kde jsem náhodou seděl u oběda s přednášejícím z BBC. Doporučil mi, ať začnu knížkou Lean UX od Jeff Gothelf. Tu jsem potom přelouskal za víkend a otevřelo mi to oči, že existuje nějaký design thinking, lean, agile a už to jelo. Za pár měsíců jsem pak dal výpověď a nastoupil do svojí první UX práce. Takže obrovská shoda okolností.

A celkově se mu tedy věnuješ už jak dlouho?

Když nepočítám vysokou školu tak nějakých pět nebo šest let.

Hodně lidí se teď ptá, jak s UX začít. Že na otevřené pozice chtějí jen lidi se zkušenostmi. Zkus prosím popsat, jak jsi začínal ty. Jak si získal první zkušenosti a první práci?

Podle mě je právě největší omyl, že člověk nemůže dělat UX práci dokud nemá v titulu UX Designér. I programátor, marketér nebo třeba HRista může dělat UX práci. S výzkumem pak může začít už úplně každý. Když uděláte ve volném čase 5 kvalitních usability testingů, máte mnohem větší šanci než někdo, kdo čeká, že ho všechno naučí někdo jiný na pozici juniora.

Já jsem začal v UI designu a dělal hlavně webovou grafiku a pár aplikací. Chtěl jsem do mezinárodní firmy a hodně mi tehdy pomohlo, že jsem uměl dobře anglicky. Měl jsem fajn šéfa a ten nám dával hodně prostor na osobní rozvoj.

Přestože jsem to neměl v popisu práce, dělal jsem občas dirty usability testing, snažil se dělat první výzkum a persony. Měl jsem k ruce super knížku UX team of One, vždycky když jsem se ztratil, tak jsem si tam našel jak dál. Ta knížka mě tehdy zachránila od toho, že jsem to vzdal a zůstal jako grafik. Po půl roce takového guerilla UX designu jsem si pak napsal na inzerát v Honeywell, kde hledali UX designéra na iPad aplikace pro piloty letadel. Řekl jsem si, že to zkusím a byl strašně překvapený, když to vyšlo. 

Reálně jsi tedy dělal UI grafika a přitom jsi sám zkoušel nějaké UX metody? Můžeš shrnout, co vše jsi ještě jako grafik sám na vlastní pěst vyzkoušel?

Ano, moje první práce byla UI designér a zhruba po půl roce jsem začal dělat team leada front-end teamu. Měli jsme super vztahy v malém teamu v Brně, dva designéři, tři developeři, náš druhý tým byl v Edinburghu s mým šéfem a celým business oddělením. To nám celkem uvolňovalo ruce, protože nikdo nečuměl přes rameno a občas jsme si tak mohli dovolit i trochu vybočit. Jak jsem zmiňoval, začali jsme dělat testování použitelnosti, první na lidech z práce (recepční, developeři, HR…) a potom i s lidmi mimo naši práci.

Snažili jsme se začít víc kriticky přemýšlet a zkusili udělat persony lidí, kteří by náš software mohli používat, udělali jsme jednotný design systém a snažili se tlačit použitelnost a pravidelné testování. Tehdy jsme pracovali na prvním responzivním webu, takže jsme si udělali z merkuru kit s kamerou na mobil, byla to sranda. Nahecovali jsme se do toho celý tým a střídali se v moderování testování, ostatní poslouchali a sledovali testování v jiné místnosti, přesně podle Kruga. Tehdy jsem si myslel, že je to jen taková blbost a že to vlastně není “pravé” testování a UX design, ale pak jsem zjistil, že jsem vlastně dělal první výzkum a že to nebylo tak špatné.

Náš management o UX ale nechtěl moc slyšet, bylo to pro ně něco, co vývoj zbytečně prodražuje a vůbec, v Brně se má vyvíjet a ne vymýšlet. Chtěli si držet business rozhodnutí pěkně v Anglii. Bylo to pro mě zklamání, takže jsem krátce potom odešel, už mi ale začaly chodit první nabídky práce.

Pokud jsi to používal i při své práci, jak ses popral s kvalitou? Není vůbec lehké bez zkušenosti nebo dozoru nedělat při vedení testování a i jindy docela zásadní chyby.

Chyby jsem určitě dělal, ale laťka byla hrozně nízko, takže to v ničem nevadilo :)

Můj šéf byl sice super, ale celkem mizerný designér, myslím, že ho to ve skutečnosti moc nebavilo. Měl úchylku na vymýšlení nových UI pattern, když bylo spousta těch, co dobře fungovalo. Různé carousely, otvírací menu na swipování zprava displaje, šílené schémata barev a takové krásy. Business cíl té firmy ale nebyla uspokojivost, bylo to B2B a prodávalo se bankám ne jejich uživatelům. UX nebylo důležité, takže to vlastně bylo pro mě dobré hřiště, kde jsem nemohl udělat nic moc paseku.

Jaké podle tebe byly dva nejdůležitější (nebo nejpřínosnější) okamžiky ve tvé kariéře v UX oboru?

První bylo určitě to, že jsem vůbec dozvěděl, že něco takového existuje. Myslím, že spousta designérů mimo IT vůbec ani neví, že něco jako UX design nebo design thinking existuje a že by to mohli dělat. Určitě pro mě v tomhle bylo důležité, že jsem se pohyboval v Praze a Brně a nezůstal třeba ve Zlíně.

Druhá věc, co mě formovala, bylo, když jsem začal pracovat v Kenticu. Poprvé jsem mohl být součástí fakt velkých týmů, být někde kde vládne pevně agile a lean a měl kolem sebe lidi, kteří byli mnohem zkušenější než já a chtěli mi to předat. Posunulo mě to dál za relativně krátkou dobu. To, že jsem si mohl osahat spoustu různých přístupů, metod a práci v úplně jiných odděleních mi pomohlo si víc uvědomit, co chci vlastně dělat.

Kdybys teď naopak v UX začínal a měl bys sis vytvořit plán na jeden rok, jak se v UX prosadit. Co bys za ten rok udělal?

Zeptal bych se sám sebe – co můžu dělat ve svojí současné práci, co mě posune k UX designu? Můžu udělat usability testing s kolegy? Navrhnout optimalizace webu? Napsat analýzu toho, kde jsou problémy s použitelností?

Určitě bych začal tím, že bych se seznámil s co nejvíc lidmi, kteří jsou v oboru lepší než já. Najít si mentora je dost těžké, zvlášť když neumíte vůbec nic a nevěříte si, ale vždycky mě překvapí, jak moc jsou lidi ochotní dát. Hodně to platí pro ty zkušené, kteří už tu cestu mají za sebou a jsou rádi, když ji můžou někomu jinému zkrátit. Zeptal bych se lidí kolem sebe, kdo je nejlepší UX designér/výzkumník/architekt, kterého znají, a snažil se s nimi seznámit. Napsal bych si jasný plán, kam se chci dostat a proč a potom bych se jich ptal, jak se tam nejrychleji dostanu.

Četl bych knížky, které mi doporučí a chodil na srazy a přednášky v mém okolí. Snažil bych se uplatnit design thinking na projektu, na kterém pracuji nebo si vymyslel vlastní projekt.

Specializuješ se už v rámci UX na něco konkrétního nebo to plánuješ?

Nedávno jsem se přestěhoval z Evropy do Melbourne, takže si tady pořád zvykám. Je to hodně jiné, ale pracovně hrozně zajímavé. Moje mise je poznat, jak uživatelé Kentico Cloud spolupracují na vytváření obsahu v naší appce. Hodně mojí práce je teď etnografický výzkum, který jsem předtím moc nedělal, takže se pořád učím něco nového. Víc spolupracuji s marketingem a sales a je to dost zajímavé poznat práci tak blízko u skutečných klientů, vidět co je pro ně fakt důležité, jak opravdu pracují. Remote research je něco úplně jiného, než strávit den v kanceláři u klienta.

Kromě toho mě začalo hodně bavit optimalizovat náš web a trial. Tím prvním se zabývá spousta lidí, tím druhým skoro nikdo. Nepodařilo se mi ještě najít designéry, kteří by se specializovali přímo na funnel nákupu u SaaS nebo na jejich trial. Takže tam vidím díru na trhu. Rád bych v budoucnosti taky poznal UX scénu tady, plánuju dál publikovat články a možná si udělám přednášku nebo workshop.

Když už jsi to zmínil, popíšeš krátce, jak vnímáš rozdíl mezi remote research a research přímo v kanceláři klienta?

To, co jsme dělali v kanceláři z Brna, byly hlavně hloubkové rozhovory a testování použitelnosti. To, o co se snažím teď, je etnografický výzkum v poli. Rozdíl je obrovský a myslím, že to druhé se nedá na dálku vůbec dělat. Začínám být skeptický i k těm hloubkovým rozhovorům. Být s tím člověkem na místě, kde pracuje, vidět třeba jak má seřazený stůl, co ho při práci frustruje, jaké dělá chyby a co úplně špatně pochopil, to je hrozná škola. Aspoň mě to naučili hrozné pokoře.

Uvědomil jsem si, že je třeba úplně jedno, jak něco člověk nadesignuje, když to jeho uživatelé nenajdou nebo najdou a nepoužívají, protože to třeba nechápou. Lidi jsou taky mnohem sdílnější, baví mě pozorovat jejich kontext. Často u našeho softwaru vidíme, že třeba nějaký jeden projekťák špatně na začátku nastavil procesy a už se to veze s celým týmem. Náš software za to nemůže, ani naše týmy, ale všichni ti lidi budou mít špatnou zkušenost.

Naproti tomu testování použitelnosti jsme se myslím naučili dělat dobře a je to celkem v pohodě remote.

Jaké tři stručné rady bys dal začínajícím lidem v UX?

  1. Nebojte se ptát se o pomoc lidí, kteří jsou dál, než vy. Najděte si 10 nejlepších designérů a pošlete jim email. Přidejte se na UX Slacky, ten český je super, ale je i spousta zahraničních jako UX Mastery.
  2. Když už vám někdo doporučí knížku, fakt si ji přečtěte. Udělejte si zápisky. Vraťte se za tím člověkem s otázkami. Napište autorovi. Je hrozné jak málo lidí se soustředí na svoje vzdělávání a když už, tak slítnou jeden článek na Medium a konec.
  3. Naučte se psát a začněte publikovat. Je jedno, že nic neumíte. Udělejte třeba redesign appky na mobil a celé to zdokumentujte. Napište jeden krátký článek za měsíc. Zapojte se do komunity kolem sebe a budujte si osobní brand. Publikujte někde, co čte hodně lidí. Není to vůbec těžké.

Zmínil jsi několik knížek, které tě na začátku ovlivnili. Můžeš je ještě shrnout, jaké knížky bys na začátek doporučil ty k přečtení někomu, kdo s UX chce začít?

Určitě bych začal Change by Design, protože je to taková krásná vize toho, že design thinking může lidem pomoct a dá to člověku motivaci pokračovat dál.

Pak mám rád Lean UX a UX Team of One, co jsem už zmiňoval.

Dobré knížky dál jsou třeba Designing For interaction, When Coffee and Kale Compete nebo Seductive Interaction Design. Scaling Lean, Value Proposition Design, Hooked, jsou všechno výborné knížky pro pokročilejší nováčky.

Nejsem moc fanda takových těch bichlí jako UX Book, About Face nebo lední medvěd. Každý tvrdí, jak je to super, ale když se zeptám lidí na nějakou konkrétní věc, skoro nikdo si z toho nepamatuje něco silného. Nejlepší knížka je ta, co si přečteš.

Prostor pro tebe, pokud bys chtěl říct ještě něco dalšího:

Makejte na sobě a nebojte se tomu pár měsíců nebo let obětovat. Stojí to za to a odměnou vám bude zajímavá, kreativní a dobře placená práce na celý život.

Jsem trochu blázen do zdrojů, kategorizace a tak takže mám pár věcí, které by mohly novým UX lidem pomoct. Tady jsou nějaké linky a ať se vám daří!

Zajímá vás něco dalšího?

Pokud byste se Petra chtěli zeptat na něco dalšího, klidně nám své dotazy napište na e-mail info@unihunt.cz.
Stejně tak nám napište, pokud jste seniornější UXák a máte zájem ostatním tímto způsobem říct něco o svých zkušenostech ze svých začátků.

Další díly tohoto seriálu článků:

Program konference UX z praxe - případové studie